Vznik amniot

Obojživelníci sice udělali první krok v dobytí souše, ale neoprostili se zcela od vodního prostředí. Jejich rozmnožování, kladení vajec a část ontogenetického vývoje probíhá stále ve vodě. Plazi dobytí souše dokončili, což umožnil vznik zárodečných obalů vajíčka - amnionu, chorionu, alantoisu. Tyto obaly zabraňují vyschnutí vajíček, takže ta mohou být kladena i na souši. Plazi, potažmo ptáci a savci, kteří tak získali plnou nezávislost na vodním prostředí, se nazývají Amniota, zatímco obojživelníci a ryby jsou Anamnia.

Výstup obratlovců na souš

Vedle vzniku čelistí se jedná o pravděpodobně nejdůležitější událost v evoluci obratlovců. Nesl sebou mnohá úskalí, která se výrazně odrazila v zásadních morfologicko - anatomických přeměnách těla. Jedná se o:

• substituci žaberního dýchání dýcháním plicním - změny v žaberní oblasti: redukce a zánik skřelových kostí, vznik krčního oddílu páteře, prsního pletence, změny 4. a 5. žaberního oblouku (vznik sluchových kůstek a jazylky), vznik jazyka, redukce 6. - 9. žaberního oblouku (hrtanové chrupavky)
• kompletní přestavbu (zpevnění) skeletu: vznik kráčivých párových končetin, jejich napojení na páteř prostřednictvím pletenců, vznik hrudního koše, změny na obratlech (přídavné skloubení - zygapofýzy)
• přestavbu svalstva

Pochopitelně sebou výstup z vody přinesl i další změny (fyziologické, etologické aj.). Ty však nejsou zachyceny na fosilním materiálu.

Vznik čelistí

Čelisti vznikly přeměnou žaberních oblouků, kterých v původní podobě u předků čelistnatců bylo vytvořeno devět a které tvořily výztuhu žaberních štěrbin. Čelisti vznikly přeměnou 2. (premandibulár- ního) a 3. (mandibulárního) žaberního oblouku. První (terminální) žaberní oblouk z velké části zanikl (pouze jeho malá část byla pravděpodobně zabudována do čichové oblasti čelistnatců). Čelisti jsou tvořeny palatoquadratem (horní čelist) a mandibularem (Meckelova chrupavka, dolní čelist). Tyto čelisti s. str. (vzniklé přeměnou žaberních oblouků), jsou u většiny čelistnatců ještě kryty kostmi dermálního původu (vzniklé osifikací ve škáře) a celek pak označujeme jako čelisti s. lat.

Vznik čelistí byl jedním z nejdůležitějších kroků v evoluci obratlovců! Umožnil totiž efektivněji získávat potravu, což bylo obrovskou výhodou oproti bezčelistným, což byli převážně filtrátoři.
Bezčelistní nejsou předky čelistnatců! Jde o paralelní vývojové linie, které mají společného předka, ale po svém vzniku se vyvíjeli zcela nezávisle na sobě.

Neotenie

Jedná se o dosažení pohlavní dospělosti při zachování larválních znaků. Proč je tak důležitá? Umožnila přechod k volnému pohybu. Dospělci žijící přisedle byli nakonec zatlačeni vývojově úspěšnějšími larvami, schopnými aktivního lovu.